Trigger body vznikají při narušení harmonie stahu a uvolnění. Příčin, které vedou ke vzniku spoušťových bodů je mnoho. Může jít o přímé poranění svalu, hormonální poruchy, minerálové poruchy. Velmi častou příčinou je však chronické svalové přetížení s dlouhodobou kontrakcí ( stahem ) nízké intenzity. Typickým příkladem je například práce vsedě u PC , kdy podvědomě zvednutá ramena vedou k chronickému přetížení trapézových svalů a zvedačů lopatek, jakožto bývají současně postiženy i další svalové skupiny ( krátké vzpřimovače hlavy a nebo svaly předloktí ). Zcela zásadní roli pak hraje stres. Ten cestou podvědomé zvýšené aktivity stresové svaloviny ( obličej, šíje, pánev a pánevní dno ) vede k chronickému dlouhodobému aktivování uvedených svalových skupin a zásadně přispívá k rozvoji trigger bodů.
Cestou těchto příčin dojde k tomu, že se obrazně řečeno píst na některém místě zasekne. To je spojené s poruchou koncentrace vápníkových iontů uvnitř svalové buňky a tzv. energetickou krizí. Jde o fatální poruchu dodávky energie nutné pro vazbu mezi aktinem a myosinem a její následné uvolnění. Část svalových vláken ( pístů ) tak zůstane v pozici – ZASUNUTO, čehož výsledkem je svalová křeč postižených svalových vláken s jejich zkrácením . Nejde o zkrácení celého svalu , ale pouze části jeho vláken. V centru zkrácení jsou „písty“ aktinu a myosinu nahuštěny na sebe a směrem do periferie jsou pak zbývající „písty“ kompenzačně protažené ( viz. obrázek ). V centru vlákna pak bývá obvykle samotný spoušťový bod. V důsledku stažení vlákna a jeho zkrácení pak dochází na začátku a úponu svalu ke zvýšenému napětí. To pak bývá příčinou tzv. úponových bolestí podílejících se např. na tenisovém lokti nebo bolestech při patní ostruze. Spoušťový bod samotný je pak zdrojem tzv. přenesených bolestí a dalších jevů spojených s poruchou svalové funkce postiženého svalu a svalů okolních.
(zdroj: http://www.spoustovebody.cz/trigger-body/)